Já versus knihy

 Autor: Jo Nesbo

 Název: Syn

 Počet Stránek: 499

 První vydání: 2014 

 Sonny strávil podstatnou část svého života ve vězení  Staten, kde si užíval heroinu kolik chtěl, a kdo chtěl tomu  poskytnul zpověď a rozhřešení. Jedná se o nejlepší vězení  v Norsku, ze kterého nejde uprchnout a jednoho dne z  něho uprchne a vydá se soudit živé a mrtvé. Na druhé straně je tu policista Šimon Kéfas, který se snaží řešit vraždy a jen tak mimochodem to byl nejlepší kámoš Sonnyho otce, který se za divných okolností zastřelil.

 Jo Nesba považuji za celkem dobrého autora, ale nikoliv geniálního. Jeho knihy jsou dle mého názoru celkem obstojné a průměrné detektivky, kde všechny mají stejně zapomenutelný děj a stejně nezapomenutelného detektiva (Harry Hole).

V této knize však Harry není a místo něho tu je Šimon Kéfas – detektiv a trochu hajzl (nečekaně), který se nechová podle policejních nařízení, a musím říci, že mě z celé knihy přišel jako nejlepší. Poté tu je Sonny, kterého jsem už od první kapitoly ze srdce nesnášel. Bylo mi naprosto jedno, jak dopadne, protože většinu věcí měl naprosto pod kontrolou. Jestli znáte Milénium od Stiega Larrsona tak Sonny je v podstatě jako Lisbeth, až na to že neví nic o počítačích, mobilech a o všem moderním. Ale jeho suverénní počínání v jakékoliv situaci až moc připomínalo Lisbeth Salanderovou.

Ani náhodou se nejedná o klasickou detektivku, čteme zde o vyšetřování z pohledu policistů a zároveň o vraždách z pohledu vraha. A právě toto nám může pomoci knihu odlišit od miliónu jiných detektivek. Ale přesto se bojím, že za pár měsíců si už nebudu moci vzpomenout, co co se v této knize jednalo.

Na co také doufám rychle zapomenu je milostný trojúhelník, nechci spoilerovat a proto neřeknu mezi kým, jen musím říct, že to byla nejvíce klišé milostná zápletka, jakou si dovedete představit.

Knihu naštěstí zachraňuje její konec, kde se konečně dozvíme, kdo byl celou dobu ten špatný, ale vy i bez dlouhého přemýšlení to budete vědět od poloviny knihy a jenom doufáte, že se k závěru dopracují co nejdříve.

Jestliže nemáte přehnané očekávání, věřím, že si knihu oblíbíte, ale jestli znáte Nesba trochu více, budete většinu věcí očekávat a nic moc vás neudiví. A až na pár náhodných a naprosto geniálních stránek, kde je osud některých postav vylíčen tak srdceryvně, že se vám skoro bude chtít brečet, jedná o průměrné čtení bez překvapivých situací.

 Jo Nesbo - Syn           65%

„Zemřeš, ale duše hříšnika, jemuž byly hříchy odpuštěny, bude přijata do ráje. Ámen."