George R. R. Martin - Bouře mečů
2. 2. 2017
Třetí díl série Písně ledu a ohně od George R. R. Martina nese název Bouře Mečů. Konečně jsem se k ní dostal a pokusím se vám v krátkosti dokázat, proč tato kniha patří mezi to nejlepší, co jsem kdy četl.
Bouře mečů je pořádná bichle, se svými 1200 stránkami patří zároveň i k tomu nejdelšímu co jsem kdy přečetl, ale díky výpravnému stylu R. R. Martina, se nebudete nudit ani vteřinu. A po přečtení poslední kapitoly, poslední stránky a posledního odstavce jsem chtěl jít do nejbližšího knihkupectví a koupit si další díl.
Děj začíná zhruba tam, kde skončil Střet králů. Západozemí je ještě v horším stavu než bylo. Ze severu se blíží divocí a v cestě jim stojí jenom Zeď. Zimohrad je zničen a s ním je v rozkladu celý sever. Na jihu proti sobě stojí armády Robba Starka a Krále železného trůnu Joffreyho Baratheona. Další z uchazečů o trůn – Stannis Baratheon se snaží vzchopit po drtivé porážce v bitvě o Královo přístaviště. A v neposlední řadě Daenerys Targaryen, zvaná matka draků spřádá plány na to, jak si pro sebe zabrat železný trůn.
Jak už jsme zvyklí u série Písně ledu a ohně, jednotlivé kapitoly jsou opět pojmenovány podle jejich vypravěče. O proti předchozím dílům se díváme na Západozemí také prostřednictvím Jaimeho Lannistera a Samwella Tarlyho – bratra noční hlídky. Zvláště v případě Jaimeho Lannistera, záporné postavy, dostává kniha nový impuls.
Příběh každého z vypravěčů je i tentokrát zajímavý a opět není nouze o velké zvraty. Dovedl bych si přestavit, že každá dějová linie, by sama o sobě vydala na svoje vlastní vydání, a stále bychom měli deset výtečných knih. Ale takhle dohromady s celkovým pohledem na příběh, a kde se jednotliví vypravěči vzájemně propojují a ovlivňují, dostáváme mimořádně dílo.
Zhruba do poloviny čteme pohodovou knihu, kde občas někdo zemře, a nebo se někdo s někým vyspí. Ale poté, a moje osobní teorie je, že se George R. R. Martin prostě zbláznil, se začali dít věci. Chvíli budete naštvaný, jen aby si vás poté autor zase získal zpátky. Od jedné chvíle jsem se nemohl od příběhu odtrhnout, a navíc když musíte na pokračování osudu daného vypravěče čekat třeba i 100 stránek, říkáte si ještě jednu kapitolu a ještě jednu, a pak zjistíte, že z té jedné kapitoly jich je najednou deset.
I sám George Martin řekl, že některé pasáže se mu psali velice těžko, a musel je dopisovat až po dokončení všech ostatních kapitol. Přesto si stále myslím, že je naprostý masochista, ale jeho vyžívání v násilí a postupném vyvražďování všech lidí dělá z knihy to co je. Nikdy si nemůžete být jisti, že se nerozhodne zabít vaši nejoblíbenější postavu. Podle mého názoru, kdyby byl autorem Harryho Pottera, Harry by přežil maximálně do 3. dílu a Ron by se nedopracoval ani ke konci Kamene mudrců.
Nejlepší kapitoly jsou pro mě jednoznačně s Jaimem Lannisterem, Aryou Stark a Jonem Sněhem. Naopak nejhorší (což neznamená nudné) jsou kapitoly se Sansou a Branem.
George R. R. Martin – Bouře mečů 99%
.
(Smyčka, 5. 2. 2017 10:32)